Evaluace programu
Na únorových duálních stolech jsme se věnovali tématu evaluace. Příkladem nám byla nedávno proběhlá evaluace v Programu následné péče Kolping v Brně.
Tato konkrétní evaluace se odvíjí od analýzy naplňování cílů, poslání a závazků programu. Může být inspirací, abychom se sami ve svých programech, které s nejlepším vědomím a svědomím pro klienty s duální diagnózou modelujeme, zamysleli, zda a do jaké míry tyto tři pilíře vědomě formulujeme, nakolik jim rozumí tým a nakolik je reflektujeme při každodenní práci.
Evaluace může být účinným nástrojem, jak si ověřit, zda jsme věrni svým vlastním hodnotám, zda jsou srozumitelné pro klienty a také zda klientům přinášejí právě to, co by od našeho programu potřebovali. Její design a provedení je nejlepší svěřit externímu evaluátorovi, ale nad její přípravou je nejlepší přemýšlet už od začátku programu. Na co je dobré při přípravě myslet?
- mapování potřeb klientů a jejich spokojenosti při nástupu a při opouštění programu: může posloužit i jednoduchý dobře nastavený dotazník
- evaluace sestává z mapování a ověřování informací z mnoha zdrojů - zapojme do ní rodiny klientů, spolupracující organizace, širsí síť (úřady, nemocnice, lékaře aj.)
- ukládejme si významná data na jedno konkrétní místo, i když evaluaci v nejbližších měsících neplánujeme - analyzujme a uchovávejme vstupní a výstupní informace o klientech, jejich zakázky, kontakty etc. do jednoho spolehlivého a přehledného úložiště
- propojení klientů/rodin a evaluátorů musíme z důvodu ochrany soukromí provést my jako služba - proto je dobré evidovat aktuální kontakty
A jaké zajímavé výstupy a podněty přinesla právě evaluace z Kolpingu?
- práce s rodinou - "všichni ji chtějí, málokomu se daří" - stojí o ni klienti, pracovníci si uvědomují její potřebnost, ale k rodinám zprávu o jejím významu nedokážeme doručit; pomůže manuál pro rodiče, opakované telefonáty, dopisy, pozvánky?
- síťování - zatímco zdravotnická zařízení chápou síť adiktologických služeb v Brně dobře, kolegové ze sociální oblasti takový přehled nemají; pomohly by vzájemné stáže, častější prezentace, sdílení dobré praxe, kulaté stoly?
- zdroje neformální podpory - klienti jako zásadní v léčbě označují možnost sdílet své problémy s lidmi, kteří jsou jako oni; neměli bychom posílit peer podporu?
- formy podpory, které klientům nabízíme - klienti formulovali jako své hlavní potřeby spíše praktické věci, doprovody, podporu v každodenním fungování etc.; možná bychom nemuseli klást tak velký důraz na psychoterapeutické kompetence týmu a mohli se pustit víc na pole sociální práce a case managementu?
Evaluace může na první pohled působit jako něco, co náš tým primárně zatíží, organizaci to bude stát peníze a jenom si tím "zkomplikujeme život". Ve skutečnosti nám ale může pomoci zacílit naše síly tam, kde to klientům skutečně pomáhá a posouvat službu směrem, který je efektivní a nám přinese radost.